Výpočet odstupného
Kolik vám náleží odstupné při ukončení pracovního poměru? Kalkulačka spočítá zákonné odstupné podle §67 zákoníku práce — podle délky trvání pracovního poměru a důvodu výpovědi.
Zadání
Průměrný hrubý měsíční výdělek (nikoli hrubá mzda), zpravidla za předchozí čtvrtletí.
Měsíční výdělek = hodinový × týdenní úvazek × 4,348 (§356 zákoníku práce).
Zákonné odstupné (hrubé)
— Kč
- Průměrný měsíční výdělek
- —
- Násobek dle zákona
- —
- Odstupné hrubé
- —
- Orientačně čisté (po dani)
- —
Odstupné nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění, ale zdaňuje se daní z příjmů. Výpočet zahrnuje zálohovou daň 15 % a na část odstupného nad 146 901 Kč (v jednom měsíci) sazbu 23 %. Případné slevy na dani nejsou zohledněny, částka je orientační.
Kdy máte nárok na odstupné?
Odstupné náleží podle §67 zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z tzv. organizačních důvodů (§52 písm. a–c): ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemísťuje-li se, nebo stane-li se zaměstnanec nadbytečným. Výše odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru:
- • pracovní poměr kratší než 1 rok → 1× průměrný měsíční výdělek,
- • 1 rok až 2 roky → 2× průměrný měsíční výdělek,
- • 2 roky a více → 3× průměrný měsíční výdělek.
Při skončení z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo dosažení nejvyšší přípustné expozice (§52 písm. d) náleží odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
Kdy odstupné nenáleží
Odstupné zpravidla nenáleží při výpovědi ze strany zaměstnance, při skončení ve zkušební době, při okamžitém zrušení pro porušení povinností nebo při výpovědi z důvodů na straně zaměstnance (§52 písm. e–h). Zaměstnavatel může poskytnout i vyšší než zákonné odstupné.
Zdanění a výplata odstupného
Odstupné nevstupuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění — neodvádí se z něj pojistné. Podléhá však dani z příjmů (zálohová daň 15 %, u vysokých částek 23 %). Odstupné je splatné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, nedohodnou-li se strany jinak.
Oficiální zdroje
Kalkulačka slouží k orientačnímu výpočtu. Konkrétní nárok a výše odstupného se řídí zákoníkem práce a okolnostmi skončení pracovního poměru.
Časté dotazy
Kolik činí odstupné podle zákoníku práce? +
Podle §67 zákoníku práce náleží odstupné z organizačních důvodů (§52 a–c) ve výši jednonásobku průměrného měsíčního výdělku, pokud pracovní poměr trval méně než 1 rok, dvojnásobku při trvání 1 až 2 roky a trojnásobku při trvání 2 a více let.
Kdy náleží dvanáctinásobek průměrného výdělku? +
Nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku náleží při skončení pracovního poměru z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo dosažení nejvyšší přípustné expozice (§52 písm. d).
Kdy odstupné nenáleží? +
Odstupné zpravidla nenáleží při výpovědi ze strany zaměstnance, při skončení ve zkušební době, při okamžitém zrušení pracovního poměru nebo při výpovědi z důvodů na straně zaměstnance. Zaměstnavatel může poskytnout i vyšší než zákonné odstupné.
Daní se odstupné a platí se z něj pojistné? +
Odstupné podléhá dani z příjmů (zálohová daň 15 %, u vysokých částek 23 %), ale nevstupuje do vyměřovacího základu pro sociální ani zdravotní pojištění – pojistné se z něj neodvádí.
Z čeho se počítá odstupné? +
Odstupné se počítá z průměrného měsíčního výdělku, který vychází z průměrného hodinového výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí (§356 zákoníku práce) přepočteného na měsíc podle týdenní pracovní doby.
Související kalkulačky
- Podrobná mzdová kalkulačka — odstupné je v ní součástí výplatní pásky.
- Výpočet čisté mzdy a exekuční srážky ze mzdy.
Řešíte propouštění nebo reorganizaci?
Pomůžeme s personální i mzdovou agendou, výpočtem odstupného a odvody.
HR služby P&T Europe